Kdo jsem?

Poprvé se mě ptali, čím bych chtěla být, až vyrostu, ještě v mateřské škole. Redaktor z týdeníku Jalovec, který mi otázku pokládal, zvěčnil mou odpověď v novinovém článku těmito slovy: „Chci být uklízečkou, baví mě totiž uklízet.“ 🙂

O pár let později jsem svou kariérní cestu přehodnotila. Ke konci základní školy jsem čím dál více tíhla k počítačům a především pak grafickým programům a digitálním hrám uvnitř něj. Když se mě někdo tehdy zeptal, čím chci být, odpověď byla jasná: „Chci dělat počítačové hry – tvořit grafiku a programovat.“ Pubertální éra ve znamení hraní PC her, jako je svět Warcraftu a jiných RPGček, ale také čtení fantasy literatury, se na mně podepsala. V patnácti jsem tak svou budoucnost viděla v tvorbě virtuálních světů. Přesto jsem při volbě střední školy měla v hlavě trochu guláš. Stále se ve mně bila kreativně-technická rozpolcenost, kdy na jedné straně stál zájem o počítače, weby, ale také matematiku a na straně druhé zájem o grafiku, kreativní ruční práce – moderní šperkařství, háčkování, dřevotvorba, všemožné DIY projekty a také třeba pečení dortů. Chci pracovat hlavou nebo rukama? A jak být zároveň pánem svého času? Cesta mě nakonec zavedla na střední školu podnikatelskou, která nabízela specializaci na informační technologie. Rozšířila jsem si tak obzory podnikatelské, ajťácké a díky různým školním projektům i ty kreativní. Zkoumala jsem, bádala a zjišťovala, co mě baví a v čem jsem dobrá.

„A co chceš teda dělat?“ ptali se mě znovu, když maturita klepala na dveře. V tu chvíli už jsem ale nevěděla, jak odpovědět. Jak si mám zvolit jedno povolání, když mě toho baví tolik – a navíc rozdílného? V tomto období mě to nejvíce táhlo k počítačům – technikálie, programování, hledání řešení problémů, ale i racionální vidina dobrého uplatnění na trhu. Volbu vysoké školy tak vyhrála FI MUNI, která ke všemu nabízela „ajťácký“ studijní program kombinovatelný s digitální grafikou – studijní obor pro mě jak dělaný. Podala jsem si přihlášku a po úspěšných přijímacích zkouškách poprvé změnila prostředí, ve kterém jsem vyrůstala a osamostatnila se. Ze svého rodného Valašska jsem se přesunula do Brna.

Abych to neprotahovala, vystudovaná informatička nakonec nejsem. 🙂 Právě láska do grafiky, která se znovu prohloubila díky vysokoškolským kurzům a zároveň brigádě v oblasti grafiky a předtiskové přípravy, mi byla osudnou. Časová vytíženost ajťáckou částí studia, která byla neúprosná, vedla k mému odchodu ze školy. Akademická půda mě však neskutečně posunula a uvědomila jsem si, že má kreativně-technická až analytická rozpolcenost je naopak výhodnou kombinací a začala jsem hledat způsob, jak obě cesty propojit.

Během následujících let jsem se hlouběji začala zajímat o webovou, online i printovou grafiku, design ve smyslu navrhování systémů a webů pro uživatele (UX/UI design, Human-centered design, Design služeb, Design Thinking, …), osobní podnikání, marketing, vizuální branding a jednoduše vše spojené s budováním značky. Znalosti jsem rozvíjela v podobě kurzů, článků, knih, videí, a také osobními zkušenostmi a nespočetnými hodinami googlení, hledáním odpovědí na ty správné dotazy. Při tom všem jsem jednou nohou stála na akademické půdě, tentokrát však v oblasti uměnověd, kde jsem také úspěšně obhájila vysokoškolský titul. Druhou nohou jsem při tom byla firemní ajťák a také grafický designér na volné noze.

A právě tahle cesta mě zformovala a dovedla k tomu, co dělám dnes. Od počátku roku 2022 jsem plnohodnotný freelancer a částečný digitální nomád. Primárně se specializuji na tvorbu webových stránek pro freelancery, živnostníky a malé firmy, avšak do této tvorby se snažím promítnout veškeré mé vědění ležící na pomezí různých oborů – protože mezioborovost je podle mě klíčová. Zároveň si uvědomuji, že ani zdaleka nejsem odborník na vše a proto spolupracuji s dalšími volnonožci, kteří jsou při budování značek, webů a dalších designových projektů třeba. Při tvorbě webů postupuji strategicky, analyticky, technicky i kreativně, přičemž se snažím být empatická a vcítit se do uživatelů i klientů. Neustále se vzdělávám, jsem součástí oborových komunit a také nacházím nové a nové věci, které mě zajímají a baví – ať už z příbuzných oborů nebo mimo ně. Například pěstování zeleniny na terase bytového domu ve velkoměstě a starost o pokojové rostliny v kombinaci s cestováním jsou mou poslední láskou a výzvou zároveň. 🙂

Tak teď už o mě víte vše podstatné. Pokud vás moje cesta a způsob, jak přistupuju k práci zaujaly a myslíte si, že jsem pro vás ta pravá, budu ráda, když se mi ozvete a představíte sebe a své plány.